Agama vousatá
Krátké seznámení s druhem:
třída Reptilia (plazi).
řád Squamata (šupinatí)
podřád Sauria, (ještěři)
čeleď Agamidae, (agamovití)
Agama Vousatá – Pogona Vitticeps je středně velký druh suchomilného ještěra původem z Austrálie. Patří do řádu Agamidae, tedy agam. Agamy se obecně vyskytují mimo Ameriky a ostrova Madagaskar po celém světě. Jsou jakýmsi protipólem k leguánům, kteří žijí právě v Americe a na Madagaskaru.
Velikost dospělého jedince se pohybuje kolem 45-55 cm, přičemž přibližně polovina délky tvoří ocas. Ocas je pevně spojen s tělem a v případě nebezpečí nedochází k jeho odlomení. Celková hmotnost v dospělosti se pohybuje kolem 350-500 gramů, ale i více.
Agama Vousatá
|
Jméno
|
Pogona Vitticeps
|
Čeleď
|
Agamovití (Agamidae)
|
Třída
|
Plazi
|
Charakteristika
|
Hlava poměrně velká, trojúhelníkového tvaru, charakteristické ostnité odstávající šupiny či trny jsou kolem ušních otvorů a za nimi. Dále pokračují ve dvou řadách podél celého těla až k ocasu. Na silných nohou jsou ostré drápy. Kůže je pokryta poměrně velkými šupinami. Zbarvení je různorodé. Základní je šedavé, ale i hnědožluté. V zajetí jsou však vyšlechtěny i červené, oranžové, bílé či žluté formy a jejich kombinace.
|
Velikost a hmotnost
|
40-55 cm, vyjímečně až 60 cm, přičemž 1/2 tvoří ocas, váha až 500 g
|
Rozšíření
|
Žije ve vnitřní části Austrálie, jih Severního Teritoria, jihozápad Qeenslandu, střední a západní Nový Jižní Wales, sever Victorie a západ Jižní Austrálie
|
Biotop a klima
|
Obývá otevřenou buš, suché i zalesněné oblasti
|
Potrava
|
Živočišná složka, kterou tvoří převážně hmyz jako jsou kobylky, sarančata, cvrčci, ale i pavouci, švábi nebo červy. Dále mláďata jiných ještěrek, ale i holata hlodavců
Rostlinná složka, kterou tvoří listy a květy rostlin (pampeliška, jitrocel, sedmikráska, podběl), zelenina (mrkev, okurka, zelí, brokolice, salát), ovoce (jahody, třešně, jablka, hrušky, papája, meloun, banán)
|
Sociální struktura
|
Pár, případně samec a několik samic
|
Pohlavní dospělost
|
Ve 12ti až 18ti měsících
|
Období páření
|
Ve své domovině se páří v srpnu, ale v zajetí se přizpůsobují podmínkám v teráriu
|
Počet vajec ve snůšce, velikost a hmotnost
|
8-25, vyjímečně i 40 ks
|
Délka inkubace
|
65-95 dní, vyjímečně i 115 dní
|
Velikost a hmotnost vajec a mláďat po vylíhnutí
|
24X12 mm, 2-3 g; 8-11 cm, cca 4-5 g
|
Průměrný věk
|
Přes 10 let
|
Ochrana
|
Není zařazena v CITES
|
Další zajímavosti:
Rod Pogona v současné době obsahuje 8 druhů.
Pogona barbata (1929), která obývá široký pás na východě Austrálie, Qeensland, Nový Jižní Wales, střed Victorie a Jižní Austrálii. Je zhruba stejně velká jako agama vousatá.
Pogona henrylawsoni (1985) žije na malém území středního Qeenslandu. Je přibližně 30 cm velká a je nejmenším zástupcem z 8 druhů.
Pogona microlepidota (1952) obývá pouze malou oblast na severním výběžku Západní Austrálie. Dosahuje velikosti cca 45 cm.
Pogona minima (1933) žije na ostovech East Wallabi a West Walabi. Na pevnině pak dále zasahuje do Západní Austrálie. Dorůstá délky cca 40 cm.
Pogona minor (1919) obývá Západní Austrálii, Severní Teritorium, Jižní Austrálii. Velikost v dospělosti je cca 40 cm.
Pogona mitchelli (1976) - výskyt v Západní Austrálii a Severním Teritoriu. Dorůstá až do 40 cm.
Pogona nullarbor (1976), která žije u hranic Západní a Jižní Austrálie. Je druhá nejmenší, neboť dorůstá pouze do 34 cm.
Pogona vitticeps (1926), obývá jih Qeenslandu, Severní Teritorium, sever Jižní Austrálie, Victorii a Nový Jižní Wales. Dorůstá až 60 cm a patří mezi největší z druhů
Fotografie jednotlivých druhů můžete nalézt v podsekcích vpravo.